Konec..
Roku?, světa?, dne?, starého života?
…no, nazvěme to směle: NOVÝ ZAČÁTEK!
Vše staví se pomalu opět na své místo.
Dovolme hlavě sestoupit do Srdce!
Tady je každého nadechnutí nový počátek.
…tady je připraveno rozprostřít jen Prázdno a čisto
Přichází dny jasného nádechu a otevřených očí.
Co na tom, že staré ne-mocné návyky dojíždí,
a nefunkční myšlenky se v hlavě dosud točí ?!
točíme se jen tak, ze zvyku.
Zvykem je i ne-volnost a křeč celého těla.
Naše srdce však už brány své otvírají,
…to je ten zázrak, co každá duše vítá,
A celý život vlastně chtěla!
Zastavme kolotoč, co skřípe a dech i sílu bere.
Dnes pevně stůjme ve středu svém a dejme průchod Světlu,
Co z hloubi nitra ven se dere.
Rodí se Nové ráno.
Nechme staré zvyky minulosti
A odložme tu káru zbytečností, co se nám za ta léta k tělu lepí
Najděme odvahu náruč otevřít a sobě samým vyjít směle vstříc.
Nebuďme už vůči sobě ani vůči světu slepí….
Vždyť život není jen plané přežívání – jak ho mnozí známe.
ŽIVOT je daleko, daleko víc!
Svobodně se nadechnout!
Myslet Srdcem a hlavě otevřít cit…
Vítejme v přítomnosti Lásky!
Tady je nabízeno všem!!!
Volně dýchat.
V hojnosti žít a radovat se cele,
… v míru se všemi a se vším JEDNOTOU být……..
V úctě k nám všem Sylvie