POZNEJ SVOU ESENCI
„POVOLEJME“ DO SVÉHO ŽIVOTA SVOU „ESENCI“!
Božskou jiskru, v každém z nás.
je tu stále…. Je také naší přirozenou součástí od nepaměti😊!
A ONA jen trpělivě čeká, až si jí všimneme, až se s ní spojíme, až bude s námi vědomě žít, prožívat, naplňovat, uzdravovat….
Povede nás cestou bezpečnou a jedinou možnou.
Dopřejme jí laskavé pozornosti.
Esence je moje, Tvoje, naše, nebo jak to je…?
O co tady vlastně jde?
Přece o TO PODSTATNÉ! – živá a stále přítomná božská esence života,
všude a ve všem.
Co máš „pod nohama“,v sobě, na dosah, kde teď jsi, kde stojíš? Kde jsi, kdo jsi…
Esence života? Kde je k nalezení?
Vše živé (příroda, rostliny, zvířata, lidé), v sobě tuto božskou esenci přirozeně nese.
Je to život sám, božská podstata, duch, vzduch, Bůh…?
Prohlédněte si pečlivě květinu a přivoňte si, dotkněte se stromu, pohlaďte kočku, podívejte se pejskovi do jeho korálkových očí, pozorujte řeku, napijte se z Pramene, vykoupejte se ve Slunci, nechejte si cuchat vlasy větrem, zabořte nohy do písku, obejměte své rodiče, děti, partnera, sebe…
A buďte vědomě při tom.
Nechejme tyto božské ESENCE promlouvat a komunikovat s naším nitrem. Zažijeme mnohá překvapení, úlevu, osvobození i uzdravení…
Dovolme si tuto nádhernou, LÁSKYPLNOU, dobrodružnou a božsky provoněnou cestu!
Zamyšlení:
Jak na to a co s tím?
Dovolme si PROŽITEK a nalaďme se – klid a ticho, spokojenost a pohoda…?
….všechen neklid, chaos a nejistota jsou někde „tam venku“, nevšímejme si jich…pojďme raději „domů“, dovnitř, k sobě…
Přivoňte si, ochutnejte, prožijte, rozhlédněte se, prociťte TO….
a buďte vědomě při tom. Tady. Teď. Nádech, výdech.
„TO“
Esence, podstata, základ.
Není kam jít, není kde dál hledat. TO, po čem toužíme a neustále dokola hledáme je naší součástí. Jsme to my, nosíme to stále s sebou, v sobě….
zase jen plané kecy v kleci !?….
Myslíte? Myslela jsem si kdysi také.
…..ano také jsem toto kdysi dávno slyšela, kdosi řekl, kdesi to i píšou…
všechno mě dráždilo, měla jsem toho plné zuby.
„Přijmi to, pusť to, neřeš to, měj se ráda…. „ Ale jak???
Doprčic!
Neumím to, nejde to, nefunguje mi to… konec.
….já jsem se tím svým intenzivním hledáním totálně vyčerpala a unavila.
Takže jsem si sedla na zadek a vzdala to.
A pak se TO začalo dít… samo, samovolně, jednoduše a přirozeně.
Prostě jsem TOMU přestala překážet a stát v cestě.
Nádech, výdech….“vůně nového života“ mě vzala za ruku a ukázala kudy, kam a jak😊a pak už jen krása střídá nádheru!
Ovšem! POZOR!!!
Jak praví klasik „Kdo nebude chtít být veden, bude vlečen“
Od prožitku kdy jsem málem klepala na nebeskou bránu a nechtěla pustit své pevně držené otěže… protože to přece zvládnu a jen tak se nevzdám…, dnes k situacím přistupuji kapku jinak.
Ono to totiž bolelo a křečovitě zaseknuté otěže totálně mrzačily tělo. Nebyl odstup, nadhled a hlavně…místo pro zázračné TO!!! (pro Boha, vzácnou Esenci, duši, ducha…?)
Od té doby (pokud to jde😊) pokojně a pokorně udělám krok zpět, vytvořím TOMU prostor….a jen – jak to nejlépe dovedu – pozoruji, naslouchám, vnímám…
A vždy se NĚCO stane…možná přijde nový pocit, nápad, možná něco, co bych sama nevymyslela, dříve nebo později, ale stane se…
Minimálně za zkoušku to jistě stojí.
ESENCE je tichá, živá a stále vyzývá ke hře, zvané ŽIVOT!